Tak takhle to všechno začalo ...

Nápad založit učitelskou kapelu se zrodil na předvánočním večírku v roce 2021, když se zjistilo, že Horanovi mají doma bubny. Její název vznikl pod vlivem působení paranormálních sil, objevujících se v bytě bývalého školníka Pepy K., kde měla kapela svoji první zkušebnu. Tyto síly byly ovšem tak silné, že soubor musel v rámci zachování svého duševního zdraví tento prostor po roce opustit a najít si klidnější útočiště. V současné době kapela zkouší ve školní zkušebně, která se nachází v Domečku a kde zkouší i studentské kapely.

Na logu kapely je vyobrazen školník rozbíjející své koště. Jedná se o symbolický výjev, zachycující vzpouru zaměstnance ve školství proti nezměnitelnosti životního údělu. Skupina ŠkolníK. odmítá škatulkování podle hudebních žánrů. Proto je její produkce natolik svérázná, že ani ucho zkušeného posluchače, či dokonce hudebního kritika, s jistotou nepozná, o jaký typ hudby se v jednotlivých písních jedná. Pokud by čtenář přeci jenom chtěl vědět, aspoň přibližně, co jej čeká například na koncertu, pak by se hudební styl ŠkolníK.a dal označit jako Punkrockpopjazzblueslidovkodechovka.

Členové kapely si moc dobře uvědomují, že v hudbě již nelze přijít s ničím novým. A proto se rozhodli doladit některé nepovedené skladby méně známých hudebních skupin a svým zásahem dobrousit tyto zašlé kousky do tvaru briliantů. A tak se můžete ve skladbách hudebních velikánů, jakými jsou například AC/DC, OutKast, The Clash, Ramones a dalších , těšit v podání ŠkolníK.a na nápadité aranžmá, elektrizující gradaci a až nadpřirozenou ekvilibristiku v sólech jednotlivých hráčů.

Během prvních pár měsíců existence tohoto hudebního tělesa se jeho sestava ustálila v následující podobě: Robert Horan hraje na bicí nástroje. Původní bicí soupravu mu zapůjčila jeho žena Žaneta Horanová, která ji kdysi dostala od Ježíška. Dnes již má Robert bubny svoje vlastní, červené! Jan Divišek hraje na elektrickou kytaru. Při vzniku kapely však nástroj nevlastnil, a tak musel hrát na kytaru  zapůjčenou. Tato kytara mu ale nevyhovovala, proto si pořídil novou s větším počtem čudlíků a páček. Jeho současným největším koníčkem je hledání toho SPRÁVNÉHO nastavení zvuku kytary. Štěpán Holý je vlastníkem tří basových kytar. Při zakládání kapely neuměl na nástroj vyloudit jediný tón, ale ohromil spoluhráče svými teoretickými znalostmi o historii, vývoji a konstrukčních zajímavostech tohoto nástroje. Proto byl nakonec do kapely přijat. Větší počet nástrojů odůvodňuje tím, že každá hraje trošičku jinak. Ačkoliv si o tom ostatní členové kapely myslí své, nikdo mu tento jeho názor nerozporuje. Adéla Fáberová byla přijata do kapely díky svým bohatým hudebním zkušenostem z dětství, kdy se proslavila jako sólistka hry na klarinet. Při první zkoušce se však zjistilo, že její nástroj z dětství nejen že několik, spíše mnoho, let zahálel, ale že je navíc zcela rozklížený a některé jeho důležité součástky dokonce chybí. Proto si Adéla zakoupila klarinet nový a rovnou si k němu v obchodě přihodila do košíčku i saxofon. Dnes, díky svému nadpozemskému talentu, bravurně zvládá hru na oba nástroje a je tak plnohodnotnou a nedílnou součástí ŠkolníK.a. Michal Kučera disponuje nejasným počtem klávesových nástrojů různých velikostí, tvarů, značek a barev. Pro jeho styl hry je typické, že nenechá zahálet jedinou klapku. A na závěr Jiří Vydra. Jako jediný člen ansámblu nemá hudební nástroj, a tak je zpěvák. Vzhledem k tomu, že ale po nějakém hudebním nástroji stále toužil, dostal od spoluhráčů z kapely rumba koule, tamburínu, kazoo a ozvučná dřívka, která vhodně doplňují jeho temperament.

Cílem kapely je jednak stále rozšiřovat svůj repertoár písní a také se neustále zdokonalovat ve hře na jednotlivé hudební nástroje. Je ovšem potřeba dodat, že vzhledem k absenci jakéhokoliv hudebního vzdělání členů kapely, není ani jedno triviálním úkolem. 

I tak ale hrajeme rádi!!!! (a nahlas) ;-)